Je pondělí ráno 15.2.2016 a začíná náš „nový život“. Dělám si samozřejmě srandu, zase o tolik jiné to není… (teda doufám ;)) Co je pro mě a moje tělo největší šok je, že si musím připravit snídani.
Do teď jsem pořádně nesnídala a když ano, tak často až v době oběda nebo chvilku předtím. Oběd jsem buď vynechávala úplně a nebo ho posouvala na třetí až čtvrtou. Jediný chod, který jsem měla jakž takž pravidelně, byla večeře. Toť stručně moje dosavadní stravovací návyky a vlastně i Jirkovi. Každopádně já měla v jídelníčku k snídani ovesnou kaši a tu Jirka nejí, takže se rozhodl, že mě bude pár dní sledovat z povzdálí :). Vraťme se k té mojí snídani. Ovesná kaše nic moc, i když byla se sušeným ovocem, banánem a tvarohem, moc jsem si na ní nepochutnala. Na dopolední svačinu jsem si dala jablíčko, k obědu jsem měla „předepsaná“ plněná portobella masovou směsí s cuketou a bramborem. Směs jsem si připravila už v neděli, takže to šlo rychle a oběd byl na stole. Jirka nejí houby, tak dostal jen směs s bramborem (prostě se tomu stejně nevyhnul, něco přeci jíst musí, ne? ;)) a já si vše zapekla, jak jsem měla. Ani tohle však nebyl můj 
favorit. Ke svačině jsem vypila kefír a k němu snědla hrst kešu ořísků, což bych, nebýt jídelníčku, asi nikdy neudělala. K večeři jsem měla mít pečené brambory s dýní a batáty, z uvedených surovin jsem však měla pouze brambory, ostatní jsem bohužel nesehnala, tak jsem si je upekla s paprikou a cuketou a servírovala se salátem, jak „říkal“ jídelníček. A to jsem si vážně pochutnala. Jestli si myslíte, že jsem to vzdala, pletete se, jdu dál…..
V úterý si už pochutnávám…. celozrnný chléb s cottage sýrem a zeleninou, ovoce, celozrnné těstoviny s krůtím masem a špenátem, bílý jogurt s passion bar, čočka na kyselo s vajíčkem a chlebem ….uznejte sami, to se dá, ne? Když se dívám na středu, tak se na ni už opravdu těším, jen ta snídaně, ach jo, zase ovesná kaše. Navíc mám jet hned ráno do skladu a pak hned zase kamsi, jak to mám udělat? A v ten moment mě napadly ovesné kaše ve skleničce. Příprava trvala asi 5 min., do rána bylo vše krásně rozleželé, vločky měkké, ale ne tak moc, jako když vaříte kaši, a sladké od ovoce. Tak tohle mi fakt zachutnalo. Veškerý strach z toho, že mi „nová“ jídla nebudou chutnat byl pryč. Zjistila jsem, že spousta z nich zase tak 
nových není (např. hovězí roštěnky), což bylo milé, a že i některé zdravější varianty můžou chutnat opravdu dobře (např. pizza z ovesných vloček) . Už teď po třech dnech „na jídelníčku“ vidím, že vařit na každý den dvě odlišná teplá jídla je časově náročné, ale zvládnout se to dá. Prostě si večer kolem sedmé stoupnu ke sporáku a začnu vařit večeři. Mezitím si začnu chystat i oběd na další den, který je většinou hotový, když dojídáme. Pak ještě nachystám snídani a svačiny. Zabere mi to celé zhruba dvě hodiny…
Úspěšně jsem se jídelníčkem projedla až do soboty. V neděli je totiž volný den a tak můžu jíst, co chci. Musím říct, že jsem to ale nepřeháněla. Možná že i proto, že mi bylo doporučeno, abych během redukce nepila žádný alkohol, což jsem v sobotu večer porušila. Jaké mám dojmy z prvního týdne? Vlastně jsem nadšená. Mám víc energie, jsem pozitivnější a celkově víc v pohodě. Jirka sice nejedl všechny snídaně a svačiny se mnou, ale i tak uznal, že se cítí celkově lépe. Co je pro nás stále ještě záhada, jak máme sníst tak velké porce. Prý k vysněné postavě se musíme projíst… Tak uvidíme, jestli se nám to podaří. 😉 Teď si musím nachystat jídelníček na další týden. Navíc jedeme na pár dní s rodinou na chalupu, tak nevím, nevím, jak tohle to dopadne. Tak nám držte palce :).
Irena Šneková
farmbox.cz
Napsat komentář