V brožurce, kterou jsme obdrželi v ordinaci pediatra, samozřejmě psali, že je lepší příkrmy kupovat. (proto taky ta brožurka vznikla ;)) Argumentů bylo hned několik: veškeré suroviny jsou ty nejlepší, přísně kontrolované s dohledatelným původem, zelenina není hnojená a není plná dusičnanů. Jasně, navíc je to jednodušší a rychlejší, koupíte skleničku, ohřejete ji a je to. 
Já v tom měla od začátku jasno. Jasně v rozhodování mně pomohl farmbox a fakt, že vím, že máme celoročně přístup ke kvalitní zelenině. A když už je zima a té české od farmářů moc není, kupuji bio zeleninu ze zahraničních farem. Až po nějaké době, co jsme zavedli příkrmy, jsem se šla podívat do obchodu, cože to tam můžu nakoupit? Chtěla jsem Kubovi dopřát i jiné ovoce, než které jsme měli doma ať už v mrazáku nebo zavařené od babičky. A upřímně byla jsem zděšená.
Většina ovocných výživ pro děti od 6. měsíců obsahovala cukr. Jak je to možné, když se obecně cukr nedoporučuje takhle malým dětem dávat? To stejné kaše. Pokud se nejedná vyloženě o nějakou celozrnnou kaši bez příchuti, ve všech je „nacpaný“ cukr. No, neměla jsem zatím čas, zkoumat propojení jednotlivých firem, co se týče vlastníka, ale mám pocit, že si firmy, které vyrábějí jídlo pro děti, budují zákazníky, kteří budou papat všechny ty sladké „dobroty“, bez kterých se spousta z nás nemůže obejít a to včetně mě. Byla jsem na ně tak zvyklá, až mi ovoce přišlo málo sladké a přesně proto nechci, aby náš prcek už teď zjistil, co to cukr je. Teď už vím, že je to jen o zvyku, no a o tom to asi celé je….
Dívala jsem se dál. Náš Kuba už by teď mohl i nějaké ty ovocno-mléčné svačinky, piškotky, pitíčka apod. Opět byla většina plná cukrů. Dalším nemilým překvapením pro mě byl fakt, že spousta z těchto „super“ potravin pro děti obsahovala palmový tuk a to vč. kojeneckého mléka. Byla jsem ráda, že jsem se rozhodla, vařit Kubíčkovi vlastní příkrmy. Nejen, že vím, co v nich je, ale musím říct, že i lépe chutnají. I když si příkrmy chystám na více dní dopředu a zamrazuji, vím, že obsahují více vitamínů a dalších důležitých látek, než ty sterilizované.
Nejsem však nijak radikální a když jsme na cestách, šáhnu i po kupované skleničce, jen si hodně vybírám. Oblíbila jsem si slovenskou značku Ovko. Protože se tyhle výživy a příkrmy v Brně špatně sháněli, začali jsme je v rámci farmboxu nabízet sami. Zatímco ty zeleninové kupuji opravdu jen velmi vyjímečně, tak po těch ovocných „šáhnu“ trošku častěji. Je to především proto, že nabídka kvalitního ovoce v zimě je velmi omezená.
Když to shrnu. Mně osobně rozhodně výrobci jídel pro děti nepřesvědčili o tom, že by byly lepší, než ty domácí. Můj malý „průzkum“ mě jen utvrdil v mém názoru, že je potřeba číst složení a že rozhodně neplatí, že co je pro děti, je to nejlepší, co můžete koupit. Takže pozor na to a příště už se konečně dostanu k tomu, co náš Kuba baští 😉 Tak zatím a kvalitnímu jídlu zdar 😉
Irena Šneková
Napsat komentář