V dnešní době se čím dál častěji setkáváme s různými pojmy, jako jsou „celikaie“ či „bezlepková dieta“. Ne jen celebrity ale i další lidé propadají bezmyšlenkovitě různým dietám při honbě za svou vytouženou postavou. Právě v této době je jedním z velkých hitů právě zmiňovaná „bezlepková dieta“.
V tomto článku se zaměříme na celiakii u dětí. Co se vůbec skrývá pod názvem tohoto onemocnění? Je třeba se tohoto onemocnění obávat? Pokud bude našemu dítěti diagnostikována celiakie, jak by se mělo stravovat? Co je nutné vyřadit z jídelníčku a co je naopak možné konzumovat? Na tyto a další otázky nám dají odpověď následující řádky.
Celiakie je autoimunitní reakce tenkého střeva na lepek. Lepek je bílkovina, která se nachází v pšenici, ovsu, ječmeni a žitu. Pokud zjistíme, že naše dítě trpí celiakií, terapií je celoživotní bezlepková dieta. Celiakie se objevuje u lidí, kteří k tomu mají genetické dispozice, které přijímají ve stravě lepek. U osob, které trpí celiakií, se po požití výrobků obsahujících lepek, objeví poškození sliznice tenkého střeva, atrofie střevních klků a také porucha vstřebávání živin. Toto onemocnění se vyznačuje průjmy, bolestí břicha, děti mívají „vzdmutá bříška“, hubnou a celkově neprospívají. V tomto případě se jedná o tzv. „klasickou formu“ celiakie. Dále se může objevit ekzém, anemie (chudokrevnost) či osteoporóza. V tomto případě hovoříme o „atypické formě“. Choroby, které jsou obvykle asociované s celiakií, je například diabetes 1. typu či Downův syndrom.
Naskýtá se tedy otázka, pokud je našemu dítěti diagnostikována celiakie, co mu máme dávat jíst? Jak již bylo zmiňováno, terapií pro toto onemocnění je celoživotní bezlepková dieta. Vybíráme tedy potraviny, které přirozeně neobsahují lepek. Na výběr tedy máme brambory, rýži, pohanku, jáhly, amarant, quinou, kukuřici, luštěniny, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina či ořechy. Z jídelníčku je naopak nutné vyloučit potraviny z pšenice, žita, ovsa a ječmene tzn. pečivo, cukrářské výrobky, sušenky, kuskus, bulgur, špalda, těstoviny, knedlíky, omáčky (které jsou zahušťovány moukou), dále také uzeniny například párky či salámy, které obsahují mouku. 
Je nutné také zdůraznit, že i různá instantní jídla mohou obsahovat lepek, a proto je důležité pozorně číst informace na etiketách potravin. Potraviny, které jsou vhodné pro bezlepkovou dietu, jsou označovány mezinárodním symbolem přeškrtnutého klasu.
Další otázka, na kterou se maminky často ptají: „Kdy vůbec zavádět lepek do jídelníčku dětí?“ Lepek je možné zavádět během 4.- 6. měsíce v období tzv. „tolerančního okénka“ za podpory kojení.
Potraviny, které jsou bezlepkové, musí být i takto označovány v obchodech. Najdeme na nich název „bez lepku“ nebo „bezlepkové“ a dle platné legislativy bezlepková potravina může obsahovat 20mg/kg potraviny.
Libuška Chrtová
nutriční specialistka
Zdroje
- NEVORAL, Jiří et. al. Výživa v dětském věku. 1. vydání Jinočany: H&H, 2003, 434 s.
ISBN 80-86-022-93-5.
- STRÁNSKÝ, Miroslav; RYŠAVÁ, Lydie. Fyziologie a patofyziologie výživy. 1.
vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2010, 182
- ISBN 978-80-7394-241-0.
- FREJ, David. Dietní sestra: diety ve zdraví a nemoci. 1. vydání. Praha: Triton,
2006, 309 s. ISBN 80-725-4537-X.
- GREGORA, Martin. Výživa malých dětí. 1. vydání. Praha: Grada, 2004, 95 s. ISBN
80-247-9022-X.
Napsat komentář